Mít auto je snem i malého dítěte

Mít auto je snem úplnÄ› každého ÄlovÄ›ka. UrÄitÄ› si umíte pÅ™edstavit, když jste byli prostÄ› malé dÄ›ti a jenom jste si s tÄ›mi autíÄky prostÄ› hráli, jak holÄiÄky, tak chlapeÄci. ProstÄ› máme rádi autíÄka a urÄitÄ› se nám straÅ¡nÄ› líbilo, jak to jezdí, a byli jsme úplnÄ› nadÅ¡ení z toho a uneÅ¡ení. Jenom jsme si říkali, jak jednou vyrosteme, tak budeme prostÄ› řídit auto, jako naÅ¡e mamka a náš taÅ¥ka. Ale vždycky tohle uteÄe jako voda, protože jsme byli malí a najednou vyrosteme a jsme dospÄ›lí. Já se popravdÄ› pÅ™iznám, že jsem to na sobÄ› hroznÄ› pocítila, když mi bylo 10 let. Tak jsem už cítila, jak ten život straÅ¡nÄ› utíká, a jak už jsem se těšila na to, že jednou prostÄ› budu řídit to auto a budu dospÄ›lá.

A prostÄ› budu mít svou rodinu. A ono opravdu, sice to trvá, ale každý ÄlovÄ›k vždycky k tomuhle pÅ™esnÄ› dojde. A mnÄ› se tohle opravdu stalo, protože až mi bylo 18 let, tak už jsem prostÄ› na sobÄ› cítila tu krásu a tu úlevu v tom, že koneÄnÄ› půjdu řídit to skuteÄné auto. To auto, které prostÄ› už je skuteÄné a už to není jenom autíÄko na hraní. Ale je to, to velké auto, které prostÄ› už mi dává tu moji odvahu, a to moje lepší sebevÄ›domí s tím, že koneÄnÄ› budu i sama řídit, můžu vyjet ven, a mezi lidi.

ProstÄ› je to opravdu velice úžasné a je to velice krásný pocit, když jsem prostÄ› tohle zažila, že koneÄnÄ› řídím to dospÄ›lé auto a jsem prostÄ› straÅ¡nÄ› ráda za to, že ty moje dÄ›tské roky takhle straÅ¡nÄ› utekli. A jsem spokojená, jak jsem teÄ. Protože i když pÅ™esto, že jako dítÄ› jsem byla spokojená, tak prostÄ› teÄ jsem mnohem víc spokojenÄ›jší. Protože opravdu teÄ, jak jste dospÄ›lí, tak už ovládáte ten svůj krásný svÄ›t. A už je život opravdu jenom ve vaÅ¡ich rukou. Když jsme byly dÄ›ti, tak musíte pořád poslouchat svou rodinu. Ale jak jsme dospÄ›lí, tak už posloucháme hlavnÄ› sami sebe. A to být dospÄ›lým a mít koneÄnÄ› to svoje auto je opravdu přáním každého ÄlovÄ›ka. Protože opravdu tohle zažít je nádhera.