Peníze stejně jako cokoliv jiné můžeme mít nebo nemít. Případně sice mít i nemít, to ale jenom v dlouhodobějším případě, kdy nám tyto střídavě ubývají a přibývají. Naráz není možné být majetní i chudí. Ale pokud sleduji naše vládnoucí politiky, ti zřejmě žijí v nějaké podivné jiné realitě než já. Aspoň pokud sleduji jejich letošní letní počínání, i když se tu podobná situace vyskytovala často i v minulosti u jiných vlád. Říkalo se, že vláda státním zaměstnancům o něco zvýší platy. Pak se to zpochybnilo tím, že prý se přidávat nebude, že si jednotlivá ministerstva nemohou nárokovat nějaké peníze navíc, protože v rozpočtu peníze na další výdaje nejsou. Pak se zase objevila zpráva, že se možná některým ministerstvům přidá, ale ne až tak moc, protože je vládní rezerva nižší, než by si ministři přáli.
Divné, že? V jednu chvíli stát peníze nemá, což ví každý, kdo se podívá na výši deficitu státního rozpočtu, vzápětí je tu ale jakási rezerva, která by se mohla rozfofrovat. Asi jako kdyby byl člověk totální žebrák a současně měl ve slamníku zašité peníze. A to mi jednoduše hlava nebere. I když mi to hlava vlastně bere. Předpokládám, že je situace stejná jako třeba za minulé vlády. Kdy peníze také nebyly a kdy byl stát brutálně zadlužený nejen kvůli covidu, ale přesto se důchody zvyšovaly víc, než na co měli penzisté nárok, a ještě tito dostávali pětitisícové bonusy k Vánocům, stát si vydržoval všechny, jež zavřel místo práce doma…
Prostě se dá předpokládat, že peníze sice nejsou, ale najdou se. Pokud je někdo naší vládě zase půjčí, třeba ve formě nějakých dalších státních dluhopisů. Což se mi ale ani trochu nelíbí. Protože je to další z populistických kroků našich vlád. A ta dnešní se tak definitivně chystá zařadit mezi všechny ty Babiše a Sobotky, podporované skrytě komunisty.
Takže jako státní zaměstnanec snad ani nechci dostat přidáno. Nechce se mi mít podíl na státním dluhu, který budeme muset jednoho dne splácet. Protože nelze jenom neustále vydávat státní dluhopisy.